Den 3: Oyster omelette (蚵仔煎) – ústřicová omeleta

Včerejší křeče v žaludku po večeři v nudlárně doporučené CNN mě od mé 40-taiwanesse-food-in-30-days-challenge nikterak neodradily, a tak jsem dnes opět usedala na kolo, abych se vydala najít pokrm číslo 3. Tentokráte CNN doporučilo navštívit jeden z 19 taipeiských nočních marketů, neb právě tam že prý podávaj tu nejlepší ústřicovou omeletu. 

Oyster omeletty - ústřicová omeleta

Oyster omelette – ústřicová omeleta

Ústřice jsem nikdy nejedla, a tak jsem byla zvědavá, co za kouzlo se skrývá pod místní specialitou, o které má francouzská spolubydlící prohlásila, že prý vypadá jako kupa zvratků, ale že chutově je prý moc dobrá. Dorazila jsem na onen night market, dlouhatánskou ulici obsypanou stánkama s jedním prapodivnějším jídlem než druhým, a řekla si, že najít v tomhle mumraji ten jeden prodávající právě tu omeletu, bude možná trochu problém. Ale ani nebyl. Stačilo se třikrát zeptat místních stánkařů, kteří mě ochotně rukama nohama nasměrovali a tradááááá stojím u 10 metrů dlouhé řady pokojně čekajících na povolení ke vstupu do omeletárny. Ještě pro jistotu zkontroluju, jestli znaky na seznamu CNN vypadaj jakžtakž podobně jako ty na logu hospody, a přidám se do řady. Za chvíli přijde ženská, kterou tituluju na manažerku řady, neb nás pořád nějak urovnává (mě, protože nerozumím, se neostýchá tahat za ruku a posunovat tam, kam zrovna potřebuje) a ptá se kolik porcí chceme. Říkám yige (jakože jednu) a říkám daizi ma?  Neb nějak takhle se mě vždycky v obchodě ptají, jestli chci tašku – tak předpokládám, že snad pochopí, že to chci s sebou. Nepochopila, a tak zkouším “Do you do take-aways“? A odpovědí se mi dostane “of course” a už mě strká do jiného proudu řady.

A čekáme na omeletu

Pan kuchař má pultík s obří pánví a hordou vajíček postavený hned na ulici, takže na výrobu omelet mohou koukat nejen všeci čekající, ale i všeci kolemjdoucí. Přišla mi to taková rodinná manufaktura. Jeden připravoval vajíčka a ústřice, druhý šéfoval pánvi, třetí připravoval talířky a krabičky, čtvrtá roznášela, pátá usazovala a usměrňovala čekající a táta vše kontroloval. Zaplatila jsem na naše 40 korun a po asi pěti minutách čekání jsem dostala igelitovou tašku a v ní takovou milou krabičku s nápisem eat fresh, hůlky a sáček naplněný nějakou hnědavou tekutinou. Sedla jsem si na patník a začala zkoušet. 

Tak jako myslím, že spolubydlící Helene to s tou kupou zvratek trošku přehnala (no i když, když tak teď koukám na ty fotky…). Prostě to byla taková tlusto-tlustá vaječná omeleta, která se místy tvářila tak nějak slizce a unaveně, protože tam zrovna vykukovala ta ústřice, že. Pan kuchař do ní přidával i kousky salátu, takže v ní sem tam byl i jakýs zelený prvek.

IMG_5091

Když jsem omeletu chtěla nabrat na hůlky, tak se to začalo natahovat jako žvýkačka (za což teda zřejmě taky může ta ústřice a bramborový škrob, který se tam prý přidává právě, ať to chytne tu správnou mňaglavou textúru). Někdy při třetím soustu mi mezi zuby začala skřípat skořápka, ale jinak všecko oukej.

A verdikt? No asi bych to nemusela zrovna každý den. Ne že by to bylo úplně špatné, ale taky mi to nějak zvlášť nechutilo. Připadalo mi, že by takhle nějak mohla chutnat prostě jakákoli jiná vaječná omeleta s mořskými plody. Nejlepší na tom byla ta hnědavá sladkokyselá omáčka, kterou jsem dostala do pytlíku extra, a která té lehce fádní chuti dodala fajn šmrnc.

Pro zájemce opět přidávám recept v aj (ale za kvalitu neručím): http://www.yummly.com/recipe/Taiwanese-oyster-omelet-331587

IMG_5112 IMG_5122

Mno, a zajtra Bubble tea.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s