Den 15: Flaky scallion pancake (蔥抓餅) – trhané palačinky s kousky pórku

Večer co večer zkouším jednu taiwanskou specialitu doporučenou stanicí CNN (http://travel.cnn.com/explorations/eat/40-taiwanese-food-296093). Tyhlety trhané palačinky-placky s kousky pórku byla jedna z vůbec prvních věcí, kterou jsem si po příjezdu na Taiwan na našem Shida Night Market-u zakoupila. Od té doby se pro ně vracím pravidelně. 

Trhané palačinky s jarní cibulkou (蔥抓餅)

Trhané palačinky s jarní cibulkou (蔥抓餅)

Flaky scallion pancakes u nás každý den od brzkých hodin dopoledních do pozdních hodin večerních prodává tatáž slečna s – na místní – nezvykle vlnitými vlasy. Stojí ve svém stánku-boudě a s lehce znuděným a lehce unaveným obličejem háže jednu palačinku na plech za druhou a všemožné je trhá, převrací a otáčí. Vždy už jich má řadu připravených dopředu, neb nával může přijít každou chvíli. Já si u ní povětšinou dávám palačinku jen tak suchou bez náplně a cestou do školy si ji spokojeně trhám na malé kousky stejně tak, jak jsem si doma trhávala cestou do školy suché celozrné pečivo.

Palačinková máma

Palačinková máma

Palačinka s vláčným, nemastným několika-vrstveným těstem, jejíž základ tvoří pouze mouka, voda a špetka soli, má takových 20-25 centimetrů v průměru a alespoň půl cenťák na výšku. Jako většina dobrot k dostání na nočních marketech je i takhle palačinka velká tak akorát, aby zaplnila, ale nepřeplnila, aby na chvíli zahnala hlad, než do sebe člověk vecpe něco pořádného.

Palačinka (to červené je čili omáčka)

Palačinka (to červené je čili omáčka)

Suchá palačinka, tedy ta nejzákladnější nejobyčejnější verze, stojí 25 taiwanských dolarů (cca 19 Kč), za náplně extra se extra taky platí – za vajíčko 5 doláčů navíc a za všechno ostatní (tedy za sýr, slaninuá, flákotu vepřového masa, kukuřici, kimči, nebo třeba nakládanou zeleninu po 10 dolarech). Na CNN mi doporučovali vyzkoušet palačinku se sýrem a vajíčkem a tak tradadáá here we go. 

Menu

Menu

Paní, u které jsem poměrně stálým zákazníkem, nikterak nedá najevo, že by mě třeba poznávala,znuděně hodí jednu z předpřipravených palačinek na plech, kousek vedle nalije trochu oleje a na něj rozkvedlané vajíčko. Nechá tu vaječnou omeletu trošičku ztuhnout, a pak na ni hezky připlácne tu již prohřátou potrhanou palačinku. V cukuletu tu vaječnou omeletu přilepenou k palačince obrátí a na vrch položí čtvereček trvanlivého sýru, ála ten, co se dává v Mekáči do hamburgerů. Žlutavá hmota se krapet rozteče – jen tak jak to tahle ta napodobenina sýru dokáže – a to je pro paní znamení, že je jídlo hotovo. Palačinku mi podstrčí k vystaveným omáčkám (kečupem, čili, sójovkou, hořčicí a česnekovou), ať si ráčím vybrat, čím to dochutit. Já se mezitím snažím o jakousi konverzaci o počasí, a protože se pekelně soustředím na to, že z jejího monologu nerozumím ani slovo, tak si ani nevšimnu, že s tou čili jsem to přehnala tak, že by se za to nemuseli stydět ani v Sečuanu. „Jejda“ komentuju svůj výtvor a pokynu hlavou, to jako že jsem s dochucováním u konce.  Paní si palačinku opět převezme k sobě na plech, přehne ju na půl a dá do papírového sáčku. Platím 40 dolarů (5 dollarů extra za vajíčko, 10 za sýr), tedy cca 30 Kč, a jdu se schovat si tu dobrotu vychutnat pod nějakou střechu, neb venku prší a prší a prší. 

Mňam!

Mňam!

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s