Čínský nový rok

Ač bylo 31. prosince u věže Taipei 101, oné nedávno ještě tomu nejvyšší stavbě světa, narváno a půlnoční ohňostroj zářil na míle daleko, místní přišli ocenit především ony blýskavé rachejtle nežli připisovat větší význam odpočítávání posledních 10 vteřin, kterými západní společnost tradičně vítá příchod Nového roku. Nový rok se totiž v Číně a na Tchaj-wanu od nepaměti slaví o něco později a na rozdíl od nás se jeho oslavy neodbývají jednodenní přemírou alkoholu a posléze několikadenní kocovinou, nýbrž se jedná o svátky několikadenní, během kterých se místní oddávají především gurmánským zážitkům v kruhu rodinném.

Čínský nový rok - ukradeno z teho interneta

Čínský nový rok – ukradeno z teho interneta

Podobně jako naše Velikonoce je Čínský nový rok svátkem pohyblivým a určen je astronomicky. Čínský nový rok, kterému se někdy také říká Lunární nový rok (popř. v ČLR Svátky jara) připadá na období mezi 21. lednem a 22. únorem. Oslavy nového roku trvají dva týdny, tedy od posledního dne posledního měsíce až do 15. dne prvního měsíce  čínského roku. Ten poslední den oslav je znám jako svátek lampiónů (Lantern Festival), měsíc je v ten den v úplňku a lidé pouštějí do oblak papírové lampióny, kterými nechávají odejít rok minulý a vítají rok nový. Letos připadl čínský Nový rok na pátek 31. ledna. Tím pátkem jim v Číně a na Tchajwanu skončil rok hada a začal rok koně.  Kůň se v čínštině řekne Ma, stejně jako příjmení jen velmi nepopulárního prezidenta Ma Ying-jeou, a tak asi není divu, že se s příchodem nového roku stal díky svému příjmení středem posměšných veršů ve stylu Borovského epigramů. 

Rok koně - ukradeno z internetu

Rok koně – ukradeno z internetu

K oslavám čínského nového roku se váže řada legend a mýtů. Ta snad ze všech nejznámější je o příšeře Nian (slovo „nian“ znamená v čínštině „rok“). Příšera Nian žijící na dně oceánů s příchodem nového roku vylézala na souš a obcházela jednu čínskou vesnici za druhou a místním sežrala vše, co jí do cesty přišlo – dobytek, obilí, zeleninu a občas i vesničany samotné. Ti brzy pochopili, že s příšerou nadpozemských sil nemá mnoho smyslu bojovat a zvolili taktiku o něco mazanější. Ze svých zásob vybrali to nejlahodnější z lahodného a příšeře vše krásně předpřipravené nechali přede dveřmi doufajíc, že Nian spokojen s jejich nadílkou, již dále než k prahu hlavních dveří nezajde. O vesnici dál si prý zas všimli, že se Nian zalekl chlapečka v červeném, a tak netrvalo dlouho a vesničané začali s příchodem nového roku na svou ochranu nad domy věšet červené lampióny a na dveře červené plakáty. Starší těm mladším pak ještě pro jistotu dávali mince opatřené červenou stužkou, které snad mohli děti užít coby jakýsi úplatek, kdyby na ně Nian přišel.

nian

A Nian se prý od těch dob už opravdu neukázal, tradice však zůstaly dodnes a oslavu Nového roku si místní bez červené barvy nedokážou představit asi podobně jako většina z nás by jen těžce skousla Vánoce bez dárků, kapra a stromečku. A podobně jako by ty naše Vánoce jen málokdo chtěl slavit sám, pro Čínu a Taiwan jsou to oslavy Nového roku, které nende jinak než trávit v teple domova. Těsně před Novým rokem tak ceny mezinárodních i vnitrostátní letenek vyletí raketovou rychlostí a sehnat místo ve vlaku či autobusu se stává úkolem nadmíru složitým. Majíce možnost sledovat jak se přibližně měsíc před příchodem nového roku začala Tchaj-pej postupně halit do červené a téma oslav nového roku se stalo základem každé správné konverzace s místními, teprve až teď začínám plně chápat, proč se mí čínští spolužáci minulý rok kolem přelomu ledna a února ve velkém sebrali a do jednoho ochotně platili ony astronomické částky za trasu Londýn-Čína, to jen aby se o pár dní zpátky vrátili o pár kilo těžší a s bolehlavem způsobeným tím nekonečným cestováním mezi časovými pásmy. 

Čínský nový rok - rodinná večeře - ukradeno z internetu

Čínský nový rok – rodinná večeře – ukradeno z internetu

A jak to významných svátků bývá, místní oslavy nového roku se točí hlavně kolem jídla. Mí tchajwanští přátelé tak v ten velký den 31. ledna usedli k rodinné večeři, která se skládá z nespočtu chodů, jejichž ingredience často nesou nejrůznější symboliku. A tak například knedlíčky jau gok a jiaozi svým vzhledem připomínají čínskou měnu za doby císařů a dávájí tak rodině naději na bohatství v novém roce. Dlouhatánské nekrájené nudle pak mají svou nekonečnou délkou  přinést členům rodiny dlouhověkost. Dýňová semínka pak zas nový přírůstek do rodiny. Chybět by neměla ani ryba, která se v čínštině řekne stejně jako výraz pro “nadbytek”, či mandarinky, které znějí stejně jako „štěstí“ anebo pórek, který je zas homofonem pro „počítání peněz“ a tedy prosperitu.

Podobně jako se u nás na Vánoce pořádají firemní večírky, na Tchajwanu a v Číně firemní mecheche probíhají v rámci oslav Nového roku. Zaměstnanci se sejdou k večeři u velkých kulatých stolů, a jak už to tady bývá zvykem, sdílejí spolu řadu pokrmů, servírovaných na praktickém pohyblivém kotouči, tak aby si každý mohl hůlkama dloubnout do toho, na co má zrovna chuť.

A moje novoroční večeře

A moje novoroční večeře

Červené obálky připraveny na naducání penězmi (a opět ukradeno z internetu)

Červené obálky připraveny na naducání penězmi (a opět ukradeno z internetu)

Zatímco u nás probíhá na Vánoce výměna dárků, tady jsou o něco praktičtější a po večeři si členové rodiny předávají z ruky do ruky červené obálky hezky naducané tchajwanskými bankovkami. Tradice červených obálek jde zpátky až k té legendě o Nianu a oněm mincím s červenou stužkou, které byly původně používány na ochranu. A podobně jako i u nás během Vánoc daruje řada firem svým zaměstnancům, klientům, dodavatelům apod. jakés to dárky,  tady se i v obchodních vztazích rozdávají červené obálky s penězmi. Kolik že je vhodné dát klientům či dodavatelům, mi však nikdo nebyl schopen vysvětlit. S rozdáváním peněz zaměstnancům se to pak má tak, že se v rámci firemního večírku pořádá tombola podobná té z našich plesů a bálů. Každý zaměstnanec dostane několik žetonků a pak už je to v rukou štěstěny. Když mi můj tchajwanský kamarád se značným zklamáním sděloval, že vyhrál jenom čtyři tisíce a luxusní sluchátka za další asi čtyři tácy, trošku mě svým zamračeným obličejem překvapil. Všechno však začalo dávat větší smysl, když dodal, že hlavní cenou bylo 100, 000 taiwanských dolarů(cca 66,000 Kč), které jejich zaměstnavatel, jeden z místních největších telefonních operátorů v zemi, rozdal 4 zaměstnancům.

Já ten příchod nového roku jela slavit na jih Tchajwanu. Ze školy jsme měli týden volna a odjet na jih se zdálo být tím vůbec nejlepším řešením, jak utéct upršenému tchajpejskému počasí. Kenting ležící v  nejjižnějším cípu ostrova je prý znám jako místo, kde se oslavy nového roku zvrhávají v jednu velkou párty, kdy v bikinách u moře za svitu slunce a měsíce skotačí mladí i staří s bříšky příjemně plnými místními čerstvými mořskými plody a posílení národním zlatem pivem taiwan beer odpalují jednu rachejtli za druhou. 

Kenting

Kenting

Avšak Kenting jakoby na ten nový rok usnul a za ty čtyři dny, co jsme v něm strávili, se nějak nestačil probudit. My, šest statečných  dvacet-něco letých, výkvět západního (a až na mne) anglicky mluvícího světa, jsme si s tím ale samozřejmě dokázali poradit sami. Na kentingské pláži i mimo ni jsme skotačili za svitu slunce a měsíce s bříšky příjemně plnými místními čerstvými mořskými plody a posílení pivem taiwan beer jakož i stříbrnou tequillou, kterou mexický bar na hlavní (a tak nějak i jediné) kentingské ulici prodával panáka na naše asi za 40 Kč.

IMG_8391 IMG_8402

A tak jsme sice z těch tradičních oslav čínského nového roku, kdy prý městy prochází průvody a tchajwanští akrobati předvádí jeden těžce uvěřitelný kousek za druhým, neviděli zhola nic, ale mně to asi tak nějak vůbec nevadí, protože těch několik dní, které si sice pamatuju ani ne z poloviny se zapíšou mezi ty tchajwanské momenty, na které budu s radostí vzpomínat.

One comment

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s