Singapore a jeho zákony.

Sedím na patníku. Jím mango. Koupila jsem ho za dolar u pouličního prodavače.

„Prosím, vždyť já se v tom nevyznám, vyberte mi nějaké dobré.“

Vybral, platím, sedám na patník u metra, zakousnu se. Sladká lepkavá šťáva mi stéká po rukou, kape na chodník. A já k vlastnímu pobavení začnu nesmyslně uvažovat, jestli se vůbec v Singapuru taková nestydatost jako pocintat chodník od manga beztrestně smí?” Rozhlížím se kolem dokola. Značka přeškrtnutého ovoce v nedohlednu, ale co když je právě toto ta místní, jak se říká, common knowledge, podobně jako to, že za čůrání ve výtahu by ti ho určitě ufikli. Ufiknou mi ruce za mango? Mango dojím, ruce zůstávají na svém místě…ale kdo ví, možná jsem jen dneska měla štěští….Singapore is a Fine City. 

Jihovýchodní Asie je nádherná, milá, pohostinná, příjemná … a taky zmatená, ušmudlaná, hlasitá, nespolehlivá, nefungující. Život si zde plyne podle svých vlastních pravidel, zákony se ignorují, obcházejí a systém podplácí. A v tom všem je pro nás Evropany ta Asie tak krásně exotická, svobodná, nepochopitelná a nervy drásající zároveň. A pak stačí přejet jedny politické hranice, dostat se na ostrov na globu velikosti špendlíkové hlavičky a vše je jinak.

Singapur je pravidelně hodnocen, coby jedno z nejčistších a nejméně zkorumpovaných míst na světě, coby stát se světově snad nejnižší kriminalitou, nejnižším užíváním drog a nejvyšší vzdělaností. A místní lidé jsou na to náležitě pyšní. Být ze Singapuru, to totiž v Asii něco znamená. Singapur je značka, kterou chce nosit každý a za kterou jsou místní ochotní platit tvrdou měnou v podobě podřízení se striktním pravidlům a vysokým pokutám.

Tak nějak přirozeně počítají s tím, že vyhodí-li papírek od nanuku, bude je to stát kolem 300 dolarů, za nedopalek zaplatí 500, a za uplivnutí, přecházení na červenou, či vyhození žvýkačky až 1000. Žvýkačky pro jistotu Singapur 13 let zpátky zakázal zcela a člověk je tady prostě nesežene. Pod výhrůžkou pokuty mezi 500 až 5000 dolary místní v metru nekouří, nepijí, nejí, nevozí s sebou smradlavé ovoce durian.

Až na ty astronomické částky asi zatím nic až tak překvapivého, ale tady ta legrace s místními předpisy teprve začíná. Singapur vás totiž může taky poslat na 3 měsíce sedět za zpívání a recitování obscénních textů (aj, ani nedomýšlet, co kdyby se jim dostal do rukou Záviš). Bručet můžete jít na 3 roky, když se připojíte k cizí wifině a na 2 roky za vztah  s osobou stejného pohlaví.

A nekončíme: krmení holubů máte za 500 dolarů, nespláchnutí veřejného záchodu pak 150. Ozve-li se někdo ze sousedů, že vás přes okno viděl chodit doma nahého, počítejte s tisícovkou za šíření pornografie. A tak není divu, že místní rádi žertují, že “Singapore is a Fine City”. Dvojsmysl se skrývá pod slovíčkem „fine“, homonymem pro fajn a taky pro pokutu.

Singapur má také dosud trest smrti, stejně jako trest zbičováním. Ten se vztahuje na 35 přestupků včetně nelegálních graffiti, či překročení 90 denní bezvízové lhůty (ehm, až tohle dopíšu, jdu zkontrolovat pas).

A aby jste na nic náhodou nezapomněli, vláda ráda podá pomocnou ruku a kde je možné, umístí červeno-bílou připomínku. Velmi rychle si pak můžete začít připadat jako ve špatném filmu, v němž rodiče pořád ještě nepochopili, že už vám bude za chvíli 30 a s radostí vám na veřejnosti a dostatečně hlasitě nadále připomínají, doporučují, přikazují a zakazují. A tak se z plánového romantického bloumání v milém parku s jezírkem, stane pochod se singapurskými rodiči v pozadí, kteří hrozí prstem, že přece nemáš kouřit, že chytat ptáčky se nesmí, že si máš dávat pozor na prudký kopec dolů, že ty duriany nejen ukrutně smrdí, ale můžou taky padat a škaredě vám takovým pádem ublížit, že nemáš pouštět hlasitou hudbu a hrát si s letadýlky.

Ale co no, ono to opravdu funguje, a jinak by to tady možná ani nešlo. Singapur je bezpečný, čistý, ohleduplný, zelený .

Hm, ale dokážou to místní vůbec ocenit? Kdo ví. Oproti svým ušmudlaným a nefungujícím sousedům, jsou podle světových srovnání Singapurci o poznání nešťastnější, přesněji řečeno  v roce 2012 získali světově vůbec nejnižší pozici. Jo, důvodů za výsledkem může stát spousta, ale třeba je ten strach z toho si volně i uprdnout jedním z nich.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s