Spiritualita v Singapuru.

Má se za to, že jsou Asiati čínského původu o poznání spirituálnější a pověrčivější, nežli my na západě. Jejich víra zahrnuje mix institucionalizovaných náboženství typu křesťanství, buddhismus a taoismus a neuvěřitelně obšírného – a pro mě naprosto nepochopitelného – systému pohanských bohů či svatých, ke kterým se po smrti začnou řadit i jejich nejbližší. To vše je doplněno o pověry, symboly, legendy a mýty s datem vzniku, kdo ví kdy, které často stojí na systémech tak složitých, aby se v tom čert vyznal.

edba55fb-78f4-4d57-8cbf-56aaa0d7d5e4-2060x2060

Čínská božstva

 „V minulém roce změnila naše firma CEO. ….“, nadechuju se k další větě.

„Hm, Hana, nezlob se, že ti do toho skáču….je to taková blbost.“, váhá, jestli s tím ven.

Rok zpátky jste upravovali logo. Víš, podle čínských tradic by v logu firmy mělo být dokonale vyváženo všech 5 čínských elementů. „Koukej“, ukazuje na náš firemní symbol, „tohle tady to je kov, to je dobrý, to jsou peníze, ale musí být propojený ještě s něčím, jinak by to nebylo v rovnováze, a pak to má špatné feng-shui a je to v pytli. Nebylo by to yin-yang, rozumíš?“, říká nám distributor sice ne z Číny, ale ze země, která, ostatně jako téměř všechny tady v regionu byla jednou kdysi dávno pod vlivem říše středu a evidentně si z toho něco odnesla až do 21. století.

„Vaše logo, tak jak je, je oukej, ale podle čínských tradic, se ty elementy v logu musí spárovat taky s osobou CEO. Musí být v rovnováze s datem jeho narození. Víš přece, že se podle čínské mytologie rodíme v roce připadajícímu vždy jednomu z 12 zvířat čínského zvěrokruhu a že na každý 12 letý cyklus pak připadá jednom z pěti základních elementů – oheň, země, dřevo, kov, voda. Tak třeba děti, které přijdou na svět letos, se narodí v roce ohnivého kohouta. To víš, ne?“ Jo, jo, já už to někde slyšela, mumlám nepřítomně, zatímco se spíš bavím představou, že s tímhle zajdu za někým z našeho marketingu…

feng-shui-for-office

Podobně jako my v  křesťanství využíváme různých symbolů, kterým někteří připisují jisté vyšší síly, využívají je i kultury s čínskou tradicí. A Singapur takovou kulturou zajisté je. Zatímco my si ale vystačíme prakticky s černou coby barvou smutku a bílou na znamení čistoty, křížem a trnovou korunou, Číňani a ti s čínskými předky to rozjedou ve velkém a význam připíšou kde čemu – číslům, barvám (všem barvám), tvarům, netopýrovi protože se vyslovuje podobně jako radost/bohatství, pavoukům, protože se vyslovují jako štěstí, praskajícímu dřevu v krbu, neb to zní jako smích přátel a tak dále, a tak dále.

S radostí jim vlastní si místní staví oltářky tam, kde je jen to prakticky možné – v restauracích, na dvorcích domů, v obývácích, ale i v kancelářských budovách. V roce, který připadá čínskému znamení ne se zrovna nejlepší charakteristikou, se rodí méně dětí, zatímco v roce draka se v porodnicích dveře netrhnou. Študáci se chodí modlit do chrámů věnovaným bohu učenců, dámy v životní krizi navštěvují tzv. fortune-tellers (vykladače štěstí), kteří jim pomocí složitého systému výpočtů postavených na starodávných čínských matematických zákonech snad předpoví nějakou lepší budoucnost. A rodiče novorozenců za nimi chodí taky, to aby svému nově narozenému štěstí vybrali jméno, které jim do vínku dá jen to nejlepší. A tak, když mi náš čínský obchoďák říkal, že jeho dva týdny narozené miminko pořád ještě nemá jméno, protože se stále radí a radí, jen jsem chápavě pokývala hlavou jako, že mu naprosto rozumím. Zajímavé přitom je, že by to možná až tak řešit nemusel, neboť není výjimkou, že si místní jméno v průběhu života mění. Třeba tak, jak to udělala moje kamarádka na doporučení svých rodičů, když se v ten samý rok rozešla se snoubencem a ztratila práci.

fullsizerender-9

I takto prostě může vypadat obětní místo místním bohům. Spálit na chodníku před kanclem papírové “peníze”, nechat ovoce, nechat sladkost a jde se.

Ale zatímco my držíme onu spiritualitu – povětšinou – v hranicích osobní roviny, tady se prolévá i mimo ni. A tak místní podle feng-shui nejen vybírají místo k životu a zařizují interiér, či hledají feng-shui-ově nejvhodnější místo pro odpočinek svých bližních, ale pečlivě také upravují firemní logo, zařizují firemní prostory, či se rozhodují pro tu nejlepší adresu firmy.

„Promiň”, zakončuje náš distributor ze začátku příběhu svůj výklad, “to bylo jen tak na okraj, to je taková blbost, jenom blbost. Ani to neposlouchej“…Odmlčí se, a pak rychle dodá „i když je fakt, že když brácha u své firmy naposledy změnil logo aniž by nad tím příliš zauvažoval, tak to s ní šlo rychle do kytek.“

A je to ten jeho poslední přídavek, kterým to celé vyprávění náš distributor zakončí, jenž tak krásně ukazuje, že je to těm mladým a ekonomicky vyspělým až jaksi hloupé přiznat, že by se těmi pověrami nechali ovlivnit, ale že to tady pořád je a do jisté míry tomu rádi naslouchají.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s